|
|
Architektura klášterů františkánů observantů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v druhé polovině 15. století
Křenková, Zuzana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Dějiny středoevropské františkánské observance byly doposud nahlíženy jako dějiny jednotlivých klášterů, či obecněji jako dějiny sporů v otázkách vzdělání, kultury a národnosti. Úkolem předložené disertační práce je sledovat je z hlediska uměleckohistorického, analyzovat širší otázky architektury řádových staveb posledního velkého řádového společenství středověku, popsat je a zhodnotit. Základní strukturu práce tvoří monografické kapitoly sledující dějiny a stavební vývoj patnácti zachovaných a třinácti zaniklých klášterů na území české řádové provincie (Čech, Moravy, Slezska a Horní Lužice). Katalogovou část uvozují kapitoly sumarizující historický kontext působení františkánů observantů v krátké periodě od druhé poloviny 15. století do první poloviny 16. století, ve které observanté české provincie zaznamenali etapu vzepjetí i razantní pád. Dějiny řádu pak následuje pojednání, ve kterém jsou popsány zákonitosti procesu fundace a výstavby konventů, řádová pravidla limitující uměleckou tvorbu a především charakter architektury řádových staveb. Klíčová slova františkáni observanté, pozdně gotická architektura, kláštery, pozdní středověk, Jan Kapistrán, sklípkové klenby, šlechtický mecenát
|
|
| |
|
| |
|
|
Místo lesa v literárních pramenech 14.-15. století v česko-francouzsko-anglické perspektivě
Turek, Matouš ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje a analyzuje způsoby, kterými byl v pozdněstředověkých literárních pramenech zpracováván motiv lesa jako prvek tematické a kompoziční výstavby textu. Teoretickým východiskem práce je koncept diachronní recepce a adaptací textu, při nichž dochází k přenosu a zároveň proměně užití topoi, kterou práce dává do souvislosti s vývojem literárního chronotopu signalizujícím změnu horizontu očekávání publika. Pramenná základna pro analýzu spočívá z větší části v českých pramenech dlouhého 14. století - dvorských a rytířských románech, staročeské veršované legendě o svatém Prokopu a Dalimilově kronice -, menší část práce je věnována představení jednotlivých tendencí ve vývoji užití topos lesa v anglické a francouzské literární alegorii 14. a 15. století. V podrobném srovnání konkrétních staročeských textových pasáží s jejich předlohami v jiných jazycích (středohornoněmčina, latina) práce na příkladu topos lesa ukazuje, že topoi nejsou ustálenými, neměnnými klišé, ale naopak procházejí intenzivními proměnami funkčními, obsahovými a tematickými.
|
|
| |
|
| |
|
|
Řemeslnická a živnostenská bratrstva a cechy v pražských městech od pozdního středověku do konce cechovního zřízení
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce sleduje vývoj pražských cechů od počátků tohoto živnosten- ského zřízení ve středověku až do jeho zániku v roce 1860. Výzkum byl prováděn na území historických celků, které ve sledovaném období tvořily pražské souměstí - Starého Města pražského, Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan. V úvodních kapitolách práce je pojednáno o pramenech k dějinám cechů a jejich nejvý- znamnějších momentech s přihlédnutím na specifika prostoru pražských měst. V hlavní části práce jsem se pokusil rekonstruovat existenci všech doložených profesních organizací, které působily v této lokalitě ve zvoleném období. Při tomto výzkumu byly revi- dovány závěry dosavadních badatelů a byla doplněna místa, kterým se výzkum zatím nevěno- val (zejména nejmladší období cechovního vývoje). Na základě těchto dílčích poznatků byly stanoveny hypotézy celkového rozvoje profesních organizací na území pražských měst. Jako přílohy byly připojeny glosáře latinských, německých a staročeských označení ce- chovních živností.
|
|
|
Prácheňský děkanát v pozdním středověku
Vlasák, Jiří ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Bc. Jiří VLASÁK, Prácheňský děkanát v pozdním středověku, diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015, Práce se zabývá církevní správou v prácheňském děkanátu, a to především v období pozdního středověku. Práce je zaměřena zejména na jednotlivé farnosti z hlediska patronátů, jejich majetkového zázemí, územní působnosti a farního kléru. Do práce jsou zahrnuty také další typy beneficií v děkanátu a nechybí ani část zabývající se děkanátem jako celkem. Jako hlavní zdroj informací jsou použity úřední prameny pražského arcibiskupství, a to především konfirmační a erekční knihy a soudní akta pražské konzistoře. Klíčová slova: církevní správa, prácheňský děkanát, 14. a 15. století, fary, duchovenstvo, majetkové zázemí kostelů, farní obvody
|
|
| |
|
|
Královský hrad a město Loket v době lucemburské
Kolaříková, Kateřina ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Počátky historie hradu i města Lokte sahají do období vrcholného středověku. Město se začalo vyvíjet patrně až v návaznosti na význam hradu a jeho vznik je spojován s velkou zakladatelskou vlnou Přemysla Otakara II. Hrad byl patrně od počátku budován jako významný bod královské správy i ochrany zemských hranic a svůj význam si udržel po celý středověk. Tak je např. zmiňován i v majestátu Karla IV. mezi těmi královskými hrady, které nesmějí být za žádných okolností zcizeny ani zastaveny. Lucemburští panovníci se významně podíleli na podobě řady královských sídel i měst, navíc je Loket spojen i s krátkou epizodou života Karla IV. I proto je cílem této bakalářské práce vysledovat historický vývoj hradu a města Loket právě v době vlády rodu Lucemburků v Českých zemích, zejména pak architektonické a stavební proměny hradu, vazby loketských purkrabí, měšťanů i dalších osob spojených se zdejším životem k pražskému královskému dvoru, a naopak možné osobní vazby lucemburských panovníků k Lokti.
|
host ::
RSS.